Žena

na něho okamžik civěla se sevřenými ústy, pak pohodila hlavou a odešla.
Kristiansson nejednal z lásky k bližnímu, ale z lenosti. Kvant to věděl. Když ještě spolu sloužili v Malmö, vídal ho často převádět opilce přes ulici nebo dokonce přes most, jen aby je dostal do sousedního policejního okresu. Kvant seděl u volantu.
Zapnul zapalování a řekl otráveně:
"Siv vždycky říká, že jsem línej, ale to nezná tebe." Siv byla Kvantova žena a poskytovala mu nejmilejší a mnohdy jedinou dostupnou látku k hovoru.